S nikým nemluvím tak, jak si představujete. To bych byla klientem psychiatrické léčebny. Spojení proudí velice rychle přes moje vědomí a nic se neopakuje. Naše řeč je totiž pomalá a neobsahuje plno emočních vjemů. Musela jsem si na tu rychlost a skladbu vjemů zvyknout.
Navíc každé spojení s klientem je jiné. Musím si to na začátku vyladit, jak vysílací vlny TV.
Nejsem tu proto, abych Vám říkala, co chcete slyšet (pochlebování), ale co máte vědět. Ukáži Vám cestu a na Vás pak záleží, jak s tím naložíte. Můžete klidně dál spát, trucovat nebo čekat až někdo něco udělá. Nebo vykročíte a přijmete rady od průvodce Světla, aby jste byli spokojenější a štastnější. Jakákoliv rada a energie se mine účinkem pokud Vaše nohy nevykročí vpřed. Vše je o svobodné vůli. Klidně můžete proležet na gauči celý život. Volba je Vaše.
Jak jezdím často po kraji, podívat se co mé břízky dělají (ráda se kochám přírodou), na jednom domě bylo napsáno: „Hledej pravdu, najdeš světlo a Boha v srdci." Moc hezké.